Ze srovnání cen dodávek zemního plynu v České republice a sousedních zemích vyplývá, že české domácnosti odebírají dražší energie. „Výsledky srovnání můžeme shrnout tak, že za plyn platíme o dost více než naši sousedé, s výjimkou Rakouska,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu, spotřebitelské organizace, která srovnání připravila.
Nejlevněji na Slovensku, nejdráže v Rakousku
Porovnávány byly dvě modelové domácnosti: jedna s nižší spotřebou, kdy je plyn využívaný na vaření, a druhá s vyšší spotřebou, kdy je plynem vytápěno. Srovnání nákladů na zemní plyn ukázalo, že nejméně zaplatí slovenské domácnosti, a to v případě vaření i vytápění zemním plynem. „Pražská domácnost, která používá plyn jen na vaření a ročně spotřebuje 1,5 megawatthodin ročně, utratí za plyn 2 904 korun, zatímco bratislavská domácnost v přepočtu jen 992 korun,“ dodává Lukáš Zelený.
Domácnost, která plynem vytápí a ročně spotřebuje kolem 30 megawatthodin, zaplatí v Praze 28 909 korun. V Bratislavě domácnost při stejné spotřebě zaplatí o necelou třetinu méně, tedy 18 384 korun. „Dobře jsou na tom i polské domácnosti s nízkou spotřebou, které za plyn na vaření zaplatí 1 805 korun ročně, nebo naši němečtí sousedé. V Berlíně za stejné množství odebraného plynu zaplatí 2 078 korun, tedy o 800 korun méně než v Praze,“ cituje výsledky průzkumu Lukáš Zelený.
Vyšší ceny zemního plynu platí rakouské domácnosti. Rodina, která žije ve Vídni a na plynu jen vaří, zaplatí při roční spotřebě 1,5 megawatthodin 3 622 korun. „Uvedené částky představují vždy tu nejlevnější nabídku na trhu,“ upřesňuje Lukáš Zelený. Je třeba dodat, že podobně jako v České republice si i domácnosti v Polsku, na Slovensku, v Rakousku nebo v Německu mohou svého dodavatele svobodně vybrat.
Čtěte také:
- Ceny plynu 2017: Dodavatelé slibují zlevnění. Ušetříte?
- Cena elektřiny a plynu na burzách roste. Bude se zdražovat?
- Topíte plynem? Zdražovat nebudeme, ujišťují dodavatelé
Srovnání: Ceny plynu napříč střední Evropou
Česká republika
- Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Praha
Moravská plynárenská | Halimedes | MND |
---|---|---|
2 904 Kč | 3 005 Kč | 3 009 Kč |
- Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Praha
Halimedes | Usetri.123 | Bohemie Energy |
---|---|---|
28 909 Kč | 29 091 Kč | 29 613 Kč |
Německo
- Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Berlín
Vattenfall | Stadtwerke Bochum | EnBW |
---|---|---|
2 078 Kč | 2 140 Kč | 2 225 Kč |
- Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Berlín
Extra energie | Gold Gas | Strogon |
---|---|---|
31 194 Kč | 31 270 Kč | 31 301 Kč |
Rakousko
- Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Vídeň
Gastino | Maingau | Verbund AG |
---|---|---|
3 622 Kč | 3 799 Kč | 3 865 Kč |
- Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Vídeň
Maxenergy | Redgas | Grünwelt |
---|---|---|
35 639 Kč | 35 689 Kč | 36 716 Kč |
Polsko
- Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Varšava
Energy Match | HEG | PPE KONERG |
---|---|---|
1 805 Kč | 1 810 Kč | 1 855 Kč |
- Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Varšava
Energy Match | HEG | Ineon |
---|---|---|
25 125 Kč | 25 464 Kč | 25 547 Kč |
Slovensko
- Domácnost se spotřebou 1,5 MWh/rok (plyn na vaření), Bratislava
A.En. Gas | SPP | ELGAS |
---|---|---|
992 Kč | 1 038 Kč | 1 065 Kč |
- Domácnost se spotřebou 30 MWh/rok (plyn na vytápění), Bratislava
Stredoslovenská energetika | Your energy | Magna Energia |
---|---|---|
18 384 Kč | 18 676 Kč | 19 065 Kč |
Zdroj: dTest. Ceny přepočteny kurzy platnými ke dni 8. 2. 2017.
Rozdíl až 200 korun za megawatthodinu
V České republice mohou lidé měnit dodavatele plynu od roku 2007. Loni tuto možnost podle statistik OTE ČR využilo více než 201 tisíc domácností. Cena zemního plynu je z 80 procent tvořena obchodní složkou, proto je možné výběrem levnější nabídky ovlivnit velkou část plateb. Rozdíly mezi jednotlivými dodavateli na českém trhu zůstávají stále významné. Menší dodavatelé prodávají megawatthodinu zemního plynu až o 200 korun levněji než velké společnosti.
Spotřebitelé se ale musí stále potýkat s tím, že jim někteří dodavatelé házejí administrativní a byrokratické klacky pod nohy. „V průzkumu jsme se zajímali i o to, jak spotřebitelé vnímají svou situaci na českém energetickém trhu, jaké mají smluvní podmínky a zkušenosti s dodavateli,“ konstatuje Lukáš Zelený a dodává: „Pohled spotřebitelů můžeme popsat tak, že jim dodavatelé kladou překážky v podobě složité byrokracie a špatné komunikace. Sleví pouze, když zákazník hrozí odchodem, nabízejí nesmyslné benefity a snaží se ho uvázat pomocí smluv na dobu určitou a nepřehledně stanovených výpovědních lhůt.“ Spotřebitelé se potom ocitají ve složité situaci, kdy by rádi dodavatele změnili, ale kvůli ustanovení ve smlouvách nemohou, nebo jim hrozí sankce za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou. Někteří lidé se také jen obtížně orientují v nabídkách dodavatelů a mají problém získat relevantní a důvěryhodné informace.